První výlet na Pálavu

Na dohled od Bobravy se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Před téměř padesáti lety, v roce 1976, se Pálava stala chráněnou krajinnou oblastí, a o deset let později UNESCO udělilo této oblasti titul biosférické rezervace. Mikulov a Pavlov se staly klíčovými výchozími body pro turisty, kteří chtějí objevit krásy tohoto unikátního kouta. Pálava není pouhým místem pro pěstování vinné révy; skrývá bohatství, které sahá daleko za rozlehlé vinice.

Už pralidé, kteří milovali tuto "zem spálenou sluncem," zanechali své stopy v podobě ohnišť a skladišť mamutích kostí. Nejznámější z nich však zůstává Věstonická Venuše, která je světoznámým artefaktem. Pálava vítá turisty nejen rozmanitými květinami, jako jsou kosatce na Děvíně a Kočičí skále, ale také unikátními druhy rostlin, jako je šalvěj etiopská a ovsíř stepní.

Návštěvníci mohou prozkoumat zříceniny Sirotčího hrádku a Dívčích hradů. Krasová lesostep na svazích Děvína nabízí různé druhy skalních suchých trávníků, lemových společenstev a suchomilných křovin. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece lze najít zbytky slanomilné vegetace, připomínající dobu, kdy byla tato oblast běžná na zasolených pastvinách jižní Moravy. Středověké hrady a naučná stezka oživují historii této malebné oblasti.

Biosférická rezervace Pálava existovala až do roku 2003, kdy se stala nedílnou součástí nově vytvořené biosférické rezervace Dolní Morava. Část území CHKO Pálava je rovněž začleněna do Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí. Pálava tak nejen oslavuje bohatství přírody, ale též propojuje historii a přítomnost v jedinečné symbióze.Nadpis textu